Genetická modifikace: Pohádka o pšenici, která skončila tragicky (3. díl)

 

Jednou si farmář řekl, že se už napracoval dost a že si zjednoduší život vysázením jen jednoho namísto deseti druhů semínek. Vybral semínka pšenice seté a rozházel je na všechna svá pole. Mlynář se rozhodl namísto denního mletí celozrnné mouky mlít obilí na bílou, která mnohem déle vydrží, a tak už nemusí prodávat jen tu čerstvě namletou. Důsledkem toho se už léta miliony lidí přejídají pšenicí setou a bílou moukou z ní. Kvůli lenivému farmáři a lenivému mlynáři. Tato pšenice nejenže v boji o popularitu porazila všechny ostatní druhy pšenice, ale i většinu dalších obilovin.

 

Následkem  nepřirozeně vysoké konzumace jednoho druhu obiloviny a výrobků z ní (pšenice setá je dnes v určité podobě součástí většiny polotovarů) jsme si za poslední léta vypěstovali i davy lidí alergických na lepek (hlavní bílkovina pšenice). Navíc většina z nich o své alergii ani neví.

 

Pšenici nebo kravské mléko konzumujeme několikrát denně. A často trpíme chronickými zdravotními potížemi. Většinou si to nespojíme. Zatímco alergik na jahody se jim vyhne a souvislost jahod a své alergie snadno vnímá.

 

Smutným koncem monokulturního pěstování jsou stále se zvyšující počty alergiků na lepek s mnoha závažnými zdravotními potížemi. Neřešená alergie na lepek je dnes dokonce dávána do souvislosti s neplodností.

 

Margit Slimáková

www.margit.cz

 

Komentáře (0)