Třetí stupeň jógy – ásana v kontextu Ashtanga jógy

Na lekce jógy, i Ashtanga jógy, chodí množství lidí. Někteří umí udělat vážné krkolomné pozice, ale není to zárukou, že každý z nich opravdu dělá jógu. Jóga (její podstata) totiž nemá moc společného s fyzickými projevy – pozicemi či ohebností. Jógu s její opravdovou esencí může dělat i obézní, zatuhlý nebo vážně nemocný člověk.

O jógu jde totiž až tehdy, když se stane opravdu meditativní. A meditativní se stane precizní koncentrací. Koncentrací na pozice, přechod mezi nimi, na energii v těle – dech a energetické zámky a na pevný, nezlomný pohled. Jóga je to tedy tehdy, když se do hlavy nedostanou myšlenky. Jakmile se projeví myšlenky, už to není spirituální jóga. Pokud jsou v jógové praxi myšlenky, je to cvičení využívající jógové pozice. Nikdo však neříká, že to i tehdy nemá benefit. Určitě to může být vysoce relaxační, rehabilitační cvičení. Opravdové spojení těla s myslí a duchem je ale možné pouze přes meditaci, resp. koncentraci.

Nyní pravděpodobně vyplula na povrch otázka, proč tedy praktikovat pozice, ještě k tomu těžké pozice, vinyasu, potit se, celý život a téměř každý den, proč dělat něco, jako bdělá meditace v pohybu, když se dá jednoduše pustit přímo do statické meditace? Není to také cesta k poznání sebe skrz sebe?

Svým způsobem je. I tak se umíme spojit se svým vyšším já. Meditaci a formám meditace se ještě budeme věnovat. Řekněme si jen, proč dělat i fyzický a zdánlivě náročný aspekt jógy – ásany a vinyasu. Cíl je opět pouze meditace. Meditace však není jednoduchá věc. Když se posadíte a zkusíte dosáhnout stavu meditace, začnou se hlavou valit myšlenky všeho typu. Pokud sedíte v lotosovém sedu nebo podobné pozici, pravděpodobně Vám po chvíli začnou kolabovat záda, bolet v kříži, mezi lopatkami. Pokud jste v plném lotosovém sedu, tak začnou trnout a bolet nohy, to opět ruší možnost koncentrace a spouští zase stresovou reakci, případně se do lotosového sedu ani nedostanete. A najednou máme situaci, v níž se meditovat nedá.

To co dělá praxe jógových pozic a vinyasy ve spojení s jóga trishtanou je, že vinyasa umožňuje praktikovat hluboké pozice s jejich silným terapeutickým účinkem, které spolu otevírají naše tělo, klouby, úpony, uvolňují a natahují svaly, detoxikují všechny tkáně, prorážejí energetické dráhy a čakry, pomáhají předcházet vyvolávání stresových tělesných reakcí z nepohodlí, a jóga trishtana učí mysl jak se koncentrovat, upozorňovat, postupně zužovat spektrum bodů (paprsek) koncentrace bez zbytečných “útoků” nechtěných myšlenek.

To vše proto, abychom si jednoho dne, když si to naše duše začne přát, uměli sednout do pohodlného lotosového sedu, ve kterém vydržíme bez bolesti sedět delší dobu a mnohem snadněji a klidně se můžeme pokoušet dosáhnout stavu meditace, protože už nic nebude táhnout naši pozornost. Tělo bude po praxi volné a zdravé, mysl bude klidná a připravena přijmout proces, plody meditace. Kromě toho, naše tělo je schránka, která nosí naši duši. A tuto schránku chceme i ve stáří mít silnou a zdravou, bez toxinů a nemocí, plnou prány a vitality. A toho se dá dosáhnout precizní praxí jógových pozic.

Jóga je to, co se vidět nedá. Silné pohyby Ashtanga jógy jsou pouze povrch vnitřní spirituální cesty.

“Za silným tělem je energie, která je spirituální a která nás drží při životě. K získání přístupu k spiritualitě musíte nejdříve porozumět fyzickému. Toto tělo je chrám a v tomto chrámu je Átman – Bůh. “Sri K. Pattabhi Jois.

Āsana

je v doslovném překladu “sed”. Pozice. Je to jediný vizuální projev, který dokážeme vidět během jógové praxe. Ásana je to, kde mnoho jógových škol začíná, ale zároveň i končí. Když si představíte Ashtanga jógu během praxe jógových pozic (to, co všichni vidí jako charakteristickou sekvenci ásany), je to jako ledovec plující na moři. I přes svou mylnou, fyzicky zaměřenou reputaci, je ásana pouze špička plovoucí nad mořem. Lépe řečeno, je to sněhová čepice na špičce ledovce. Celý ten zbytek ledovce je to, co se odehrává v těle, hlavě a duši praktikujícího.

V Ashtanga józe máme stovky pozic. V dnešním světě internetu se umíme k fotkám a audio – video záznamům snadno dostat a naoko se podívat, jak taková Ashtanga jóga vypadá. Na většině těchto záznamů jsou pokročilí praktikanti, kteří umí udělat i ty nejkrkolomnější pozice, dát si obě nohy za hlavu, zaklonit se a chytit si kotníky… Ano, toto vše může být a také je součástí Ashtanga jógy. Ashtanga jóga je rozdělena do sérií sekvencí lišících se náročností a přínosem pozic. Internet je plný obrázků kde je možné si tyto sekvence prohlédnout. Západní svět je naučen se jógu “učit” způsobem, že učitel demonstruje, ukazuje pozice a žáci napodobují.

A takto lidé posuzují i Ashtanga jógu. Podívají se na sekvence pozic nafocených pokročilými praktikanty a pak si řeknou – toto je příliš fyzické, toto je jóga zaměřena na fyzickou výdrž, ohebnost, efekt, divadlo, cirkus,… A toto je první obrovská chyba, kvůli které má Ashtanga jóga jméno, jaké má. Ani jedno ze jmenovaného se ani trochu neblíží pravdě. Druhá, ještě horší chyba je, jak lidé Ashtanga jógu “vyzkouší”, nebo s ní začnou.

Ashtanga jóga má tradičně čtyři série sekvencí.

Každá ze sérií začíná stejnými pozdravy slunci – dvěma typy – pozdrav slunci A (9 vinyas – praktikována vždy 3 nebo 5 krát) a pozdrav slunci B (17 vinyas – praktikována vždy 3 krát). Tyto pozdravy slunci jsou (pokud jsou praktikované správně) silně meditativní, nastavují mysl do hladiny rovnováhy a koncentrace, zapalují vnitřní oheň (agni – ne nadarmo se jmenují pozdravy slunci). Kromě toho, jako i Ashtanga jóga samotná, jsou hrou s vlastní energií – pránou a energií země. O zvedání, uzemňování, víření, “střílení” energie v těle a výměnou energie mezi tělem, zemí a éterem. Může to znít zvláštně, ale pokud jsou pozdravy slunci praktikované správně po nějakou dobu, tato hra energie je fyzicky hmatatelná.

Na začátku každé série následuje stejná, tzv. otevírací sekvence – pozice ve stoje, které jsou jako vždy v první řadě práce s energií, ale také aktivace hlavních svalových a kloubních partií. Na konci každé série je vždy stejná zavírací sekvence – převážně inverzní pozice, která zase organismus a energetický systém pomaličku zklidňují před závěrečnou hlubokou relaxací. Představte si otevírací a zavírací sekvenci jako dva plátky chleba. Ta výplň mezi nimi – výplň tohoto pomyslného sendviče – je daná série. I když sendvič má vždy na vrchu a na spodku stejný chléb, výplň se může měnit.

Tak je to i v Ashtanga józe. Otevírací a zavírací sekvence jsou stejné a výplní bude jedna ze zmíněných čtyř sérií. A tak jako každá výplň má jinou chuť a nutriční hodnotu, tak i každá série má jinou sekvenci pozic a jiné účinky, benefity. (Jen pro upřesnění informace, třetí a čtvrtá série se občas mohou praktikovat i bez zahajovací sekvence. Po pozdravech slunci následuje hned první pozice dané série. Zavírací sekvence se však praktikuje vždy).

První série je v sanskrtu označována jako Yoga Cikitsā [joga čikitsa]

v překladu “jóga terapie”. Jejím úkolem je uzdravit organismus. Aktivovat a rozproudit všechny oběhové systémy, rozpustit a vytlačit toxiny z tkání, kloubů a orgánů, zpevnit kosti, zpružnit páteř, stimulovat centrální energetický kanál, zvýšit efektivitu vstřebávání kyslíku v plicích, zvýšit koncentraci a pozornost, rovnováhu a ohebnost, kvalitu pokožky, kvalitu svalové hmoty, zvětšit rozsah kloubů a tím dodat pohybovému aparátu pocit “tekutosti” při pohybu, zatímco se zvýší pevnost a síla těla, dává možnost pocítit energii – pránu, kolující našim tělem. Spektrum pozic první série spočívá v rovnováze předklonů a následné kompenzaci záklonem (ohýbání páteře), torzo, v rovnovážných pozicích, pozicích stimulujících játra, slezinu, trávicí trakt, ledviny, plíce, pozic zvětšujících rozsah rozpínání hrudního koše, chiropraktické pozice na celou délku páteře, pozice vytvářející fungující nervové propojení mezi mozkem a svaly, spojující mozkové hemisféry, pozice odstraňující strach, stres, budující pokoru, atd.

Druhá série, Nāḍi Śodhana [nádí šodana]

znamená čištění nádí – energetických drah a kanálů v těle. To je tedy prvořadý benefit této série, ale kromě toho dodává ještě větší rovnováhu, sílu, kontrolu a pozornost. Odstraňuje emoční bloky, proráží energetické dráhy, uvolňuje funkci čaker, silně detoxikuje hlavně játra, čehož přínosem je uvolňování nervozity, nevyrovnanosti a stresu, ještě více než první série posiluje kardiovaskulární, respirační, lymfatický, trávicí i vylučovací systém, přispívá ještě silnější purifikaci organismu.

Je složena ze série hlubokých záklonů, též hlubokých předklonů, balančních pozic na rukou a na předloktí, pozic stimulujících proudění a “střílení” energie tělem, prorážení (otevírání / aktivace) i pravého a levého energetického kanálu (Ida a Pingala), centrálního energetického kanálu (Sushumna) – probouzení energie kuṇḍalinī [kundalíní], hlouběji torze s detoxifikační a masážním efektem na vnitřní orgány a páteř, pozice pokořující strach a stres,…

Sthira Bhaga [stira baga] se stejně jmenují třetí a čtvrtá série.

Sthira v překladu znamená velkolepý, ohromující, vznešený,… a Bagh znamená klid, rovnováha. Zatímco první dvě série jsou (ve svých formách a případných modifikacích) vhodné pro každého, tyto série jsou určeny pro opravdu pokročilé a hlavně dlouholetých praktikanty, jsou složeny z intenzivních předklonů i záklonů, rovnovážných pozic, pozic, do nichž se vstupuje ze stoje na hlavě, rovnovážné pozice na rukou. Jsou to sekvence vyžadující stále zdokonalující se sílu, rovnováhu, lejzrově přesnou koncentraci pozornosti (vysokou úroveň bdělé meditace vyžadují i první dvě série). K energetickým kanálům se přidává stimulace – práce se sedmou, korunní čakrou. Čtvrtá série, kromě zmíněného, výrazně pracuje s pránou, kde se opakovaně v sérii energie prudce rozvíří a vzápětí následuje meditační sed pro absorbování.

Pak je tu ještě jeden faktor, který dělá Ashtanga jógu právě tím, čím je. Je to systém vinyas. Je to klíč k celému systému této jógy a bez něj by nemohla existovat. Vinyasa je dokonalé, precizní a přesné spojení pohybu a dechu. Je to doslova umění, které se učí a buduje roky. Není to libovolný pohyb mezi pozicemi. Vinyasa je to pouze tehdy, pokud se využívá příslušná energie nádechu nebo výdechu – schopnost využívat posilující a zdvíhající sílu nádechu a relaxační, klesající sílu výdechu ve prospěch pohybu a proudu energie.

Každá pozice v Ashtanga józe má svou přesně definovanou vinyasu, způsob, jak se do pozice dostat a jak se z ní dostat ven – do další pozice. Pattabhi Jois popisoval systém vinyas jako girlandu, nebo jako náhrdelník. Jako dlouhý motouz a na něm jsou korálky. Korálky jsou od začátku až po konec spojené motouzem. A tak je to i v józe. První pozice s poslední jsou spojeny vinyasou.

Nač je však vinyasa v józe důležitá?

Ze všeho nejdříve je třeba říci, že právě ona dělá praxi jógových pozic, hlavně těch náročnější možnou, ale hlavně bezpečnou. Je to spojení dechu a pohybu – dech, prána, vzduch je to, co pohání a zapaluje vnitřní oheň. Ten uvolňuje tělo, svaly, klouby, aktivuje oběhové systémy těla, aktivuje pocení (tavení toxinů), které vyplavuje nečistoty z těla. Teprve, když je tělo zahřáté (zevnitř samozřejmě), je bezpečné dělat hluboké a účinné pozice bez zranění.

Pattabhi Jois proces tavení toxinů krásné přirovnával k tavení zlata. Když máte syrovou hroudu zlata (“syrové” tělo), musíte ji nejprve ohřát a roztát (vinyasa). Když zlato zahřejeme (efekt vinyasa), nečistoty se vyplaví na povrch (pocení). Nečistoty z povrchu seberete a zůstane vám ryzí zlato (detoxikováno tělo). Navíc po praktikování viyasy zůstane tělo silné a ohebné jako tělo lva.

Do pozic se také nevchází libovolně. Do některých se vstupuje nádechem, do některých výdechem. Opačný dech – opačná energie mohou být důvodem zranění. Ještě horší je vstupovat / praktikovat pozici se zadrženým dechem. To je opět pouze cesta ke zranění. Když se však člověk při józe zraní, nikdy tomu není na vině jóga. Nikdy. Vždy je to praktikant sám, co si to zavinil. Jóga je nástroj. Nástroj ať už k zvládání stresu, rehabilitaci, transformaci,…

A každý nástroj se dá nesprávně a nebezpečně použít. Tak jako jóga může přispět k lepšímu životu, tak nám i kladivo může pomoci postavit si dům. Ale když se klepneme kladivem po prstě, kladivo nenese vinu. To my jsme ho tak použili. A tak je to i s pozicemi v józe. Lidé se jimi občas zraní. Je to proto, že se buď nezahřáli, nesprávné dýchali, dělali pozici, na kterou jejich tělo prostě nebylo připraveno – tlačili se do pozice, vinyasa – každý jeden pohyb (soubor pohybů) – způsob vstupu (vystoupení) z pozice má vždy svůj nádech nebo výdech.

Dech se nikdy při jógové praxi nesmí zadržovat.

Dech je prána. Zadržená – zastavena prána nemůže tělem kolovat. A jóga je o cirkulaci praním v těle. A když prána koluje, praxe je bezpečná. Už v textech Yoga Korunta od Rsi Vamana byla napsána známá věta “Vinā Vinyāsa-yogena āsanādāīn na kārayet.” [“Ó jogíne, nedělej jógu bez vinyasy”].

Podle Rsi Vamana je to vinyasa, spojování dechu s pozicemi v nepřetržitém rytmu, což vytváří tapa (teplo), které spouští očistný proces v orgánech a nervovém systému a poskytuje meditativní podmínky, bez kterých by praxe pozic mohla být nebezpečná, nebo v lepším případě bez efektu.

Další neoddělitelné opodstatnění vinyasy je meditace. Vinyasa je meditace. Celá Ashtanga jóga je jedna velká bdělá meditace v pohybu.

Suma sumárum to “na oko” může vypadat, že Ashtanga jóga je opravdu složená z krkolomných pozic, pohybů poskoků dopředu a dozadu, nahoru a dolů. Z venku je samozřejmě vidět jen to fyzično a vypadá to, jako obyčejně spojení síly, ohebnosti a nějaké výdrže. Jeden by se zeptal, co má toto společné s jógou, protože jsme zvyklí si jógu představovat jako stabilní sed v pozicích a v nich meditaci. Jsme zvyklí se na ni dívat pouze pod tímto jedním úhlem. Ale v Ashtanga józe se přitom odehrává o tolik více.

Existují jógové školy, které jsou ovšem o relaxačním cvičení a pomalém střídání pozic, bez potu, bez úsilí, s příjemnými dýchacími cvičeními, meditacemi, jejichž výsledkem je ostatně uvolnění těla i hlavy. Proč potom praktikovat něco, co není pohodlné, něco co není jen relaxační, proč praktikovat fyzickou aktivitu, při níž se člověk totálně zpotí, něco, čeho se bojí (například stoj na hlavě), něco, do čeho je třeba aktivně zapojit i svou hlavu, něco, co vypadá nepřirozeně a těžko, což je velká výzva a z čeho máme pocit, že to není pro nás, nebo že to je příliš těžké. Většinou, řekněme si to upřímně, je to nepřiznaná lenost a pohodlnost nebo podceňování se (na základě věku, fyzického stavu nebo zdraví). Pojďme se na to ale podívat z pohledu neurobiologie tak, jak to popsala neuroložka Alex Korb, PhD ve svém blogu.

Jako praktikantka jógy přišla na to, že jóga nefunguje proto, že je relaxační, ale proto, že je svým způsobem stresující. Je to právě snaha/schopnost zůstat v klidu ve stresujících podmínkách, co je tím největším benefitem jógy. Náš mozek je na nepohodlné situace nebo dezorientaci zvyklý reagovat automaticky určitým způsobem tím, že spouští fyziologickou stresovou reakci. Tato reakce vyvolává strach a myšlenky typu, že se zraníte, že na to nemáte, že už nemůžete,…

A tyto myšlenky pak dále spouštějí ještě silnější stresovou reakci. Bez ohledu na to, v jaké stresové situaci se nacházíte (stoj na hlavě, utíkání před lvem, pracovní dead-line), nervový systém má pouze jednu tělesnou reakci. Jednotlivé situace a myšlenky se mohou lišit, ale odpovídající oblast mozku je jen jedna a fyziologická reakce je také vždy stejná – zvýšený tlukot srdce, stažení svalů, vylučování stresových hormonů. Interakce mezi tělem a myslí však funguje oběma směry.

Tak jako stresová reakce vyvolává stažení svalů, tak i uvolňování svalů, hlavně svalů na obličeji, vede mozek pryč od stresu. Stejně zpomalování dechu obrací mozek pryč od stresu a negativního myšlení. Jak to ale celé spolu souvisí? Otáčení páteře, nepříjemný pocit být vzhůru nohama, pocení, neschopnost dýchat, jsou pouze jiná forma nepohodlí a dezorientace a mají tendenci automaticky vést k negativnímu myšlení a spouštění stresových reakcí v celém nervovém systému.

Nicméně, i když je tato reakce automatická, neznamená to, že je nezbytná. Je to jen zvyk mozku. Jeden z hlavních cílů jógy je trénink toho, aby mozek přestal automaticky spouštět stresové reakce. Tento efekt se pak přirozeně odrazí i v běžném životě.

Komentáře (0)