Dobrá rada nad zlato – s kým se poradit, když jste v nesnázích

Věci se nedějí vždy tak, jak by si člověk představoval. Během života jsme nesčetněkrát vystaveni situacím, se kterými jsme nepočítali a které se nám mnohdy ani trochu nelíbí. Některé z nich mají jasné řešení, jiné jsou poněkud zapeklitější, a my si potom často dlouze lámeme hlavu s tím, jak s nimi naložit.

V takových chvílích proto někteří lidé vyhledávají pomoc rodiny, přátel, odborníků nebo jiných osob. Obvykle touží po tom, aby jim někdo z dotazovaných dal jasný návod, jak z problémů ven tak, aby vše dopadlo co nejlépe. Mnohokrát věří, že nějaký takový osvědčený univerzálně platný postup skutečně existuje a jen oni ho neznají. Chtějí vše udělat správně, bojí se toho, že udělají chybu a v některých případech by raději nechali rozhodnutí na někom jiném. Jenže potíž je v tom, že pokud je to náš problém, máme za jeho vyřešení zodpovědnost jen my a nezbavíme se jí ani tehdy, budeme-li se řídit doporučeními někoho jiného. I rozhodnutí nerozhodovat je totiž rozhodnutím.

Další háček vězí v tom, že si nikdo cizí nikdy nemůže být jistý, že zná zaručeně správné řešení. V některých případech samozřejmě ano – pokud nevíme, jak se vaří čočková polévka, kamarádka nám poví, jak na to a my se budeme receptem řídit, pravděpodobně bude opravdu výsledkem čočková polévka. Ale kdo nám poradí, jak zlepšit komplikovaný vztah se sourozencem, co dělat, aby partner ukončil poměr s milenkou, jak se cítit ve svém zaměstnání dobře apod.? Vše se zdá být jaksi složité, možností je buď moc nebo naopak příliš málo, navíc ještě může zasáhnout nepřeberné spektrum různých vlivů, které mohou dění úplně obrátit.

Kde hledat pomoc?

Právě tato komplikovanost vede lidi k tomu, aby hledali radu ve vnějším světě. Jenže kamarád, matka a dokonce ani psycholog nikdy nebyl na přesně stejném místě, jako jste teď vy. Neexistuje člověk, který by byl v navlas totožné pozici. Co tedy dělat?

Pokud se budete radit u rodiny nebo blízkých přátel, má to tu výhodu, že vás zpravidla dobře znají a při rozebírání možných řešení tedy teoreticky budou moci zohlednit vaši jedinečnost. Otázkou však je, jestli jsou dané osoby schopné tuto vaši originalitu vzít v potaz prakticky a respektovat ji. Ne každý člověk je na takové úrovni, aby to dokázal. Někteří prostě myslí stylem „podle sebe soudím tebe“ nebo mají tendenci vidět jen základní rysy problému, protože to jinak neumí a my jim to nemůžeme mít za zlé. Na vás tedy je, abyste si vybírali své rádce podle toho, zda tuto schopnost mají nebo ne.

Radit se s blízkými lidmi je také ošemetné proto, že vás zpravidla mají rádi a není pro ně lehké udržet si emoční odstup. Mají o vás strach, chtějí, aby vám bylo dobře a pravděpodobně se jim nebude líbit, pokud se například budete chtít pustit do něčeho riskantního. Kolikrát se také danou záležitostí trápí více než vy sami.

Z těchto důvodů je často lepší se poradit s nějakým nezaujatým odborníkem. Ale ani ten na vás ve většině případů nevytáhne z rukávu jasný postup. Psycholog s vámi situaci rozebere, ale spíš vás povede k tomu, abyste si k řešení došli sami. Při veškeré snaze totiž nikdy nebude přesně znát všechny detaily problému, vaše pocity, vás samotné… Lidé proto bývají zklamaní, když odcházejí od psychologa, aniž by jim sdělil nějakou konkrétní radu, kterou když uplatní, vše se raz dva spraví. Mnohokrát naopak mívají v hlavě ještě větší chaos, protože si uvědomí další věci, které předtím nezvážili a je třeba dát si čas, aby se utřídily. A málokdo je smířený s tím, že některé záležitosti prostě čas potřebují. Někdy pomůže v podstatě jen čas. Ať už proto, aby odezněla nějaká bolest nebo proto, že je nutná nějaká dlouhodobější práce na sobě samých.

Někteří to ale nepřijmou a začnou hledat odpovědi zase někde jinde. U kartářky, alternativního léčitele nebo někoho jiného. Zde se jim někdy dostane jasné rady typu „odejděte od manžela“, která může nebo nemusí být dobrá. Jindy je jim doporučen postup, který by bylo dobré aplikovat, aby vše nabralo správný směr. Ten zpravidla opět vyžaduje určitou sebedisciplínu a trpělivost (stejně jako doporučení psychologa) a je otázkou, jestli jste ochotni na to přistoupit. Pokud ano, váš život se pravděpodobně opravdu zlepší, pokud jste si vybrali dobrého léčitele. To ovšem bývá oříškem.

Poraďte si sami

Každopádně ať už se radíte u kohokoliv a ať už jsou vám poskytnuty jakékoliv informace, vždy platí to, abyste se řídili především podle sebe. I když se váš poradce tvářil sebejistěji, je potřeba zvážit, jestli je daná cesta skutečně ta pravá pro vás.

Někdy je efektivnější poslouchat spíš své pocity než rozum. Samozřejmě nemám na mysli, abyste jednali podle rozbouřených emocí, které vznikly například v hádce. Ale faktem je, že my sami v sobě někde to správné řešení máme, jen je někdy těžké se k němu dostat právě proto, že příliš zuřivě přemýšlíme nebo se řídíme druhými. Pokud tedy potřebujete vědět, co byste měli v určité situaci podniknout, je dobré se v první řadě zeptat sám sebe.

A jak na to? Zde je několik základních tipů:

1. Je důležité být co nejvíce v klidu, takže se nejprve zkuste co nejvíce zrelaxovat.
2. Na začátku si nejprve položte otázku, jestli je opravdu ve vašich možnostech tuto záležitost ovlivnit a jestli by ji ve skutečnosti neměl řešit někdo jiný.
3. Zkuste utišit myšlenky a vnímat více své pocity, když se budete ptát. To, z čeho máme dobrý pocit, je zpravidla ta cesta pro nás.
4. Odpověď, která vás napadne jako první, bývá obvykle ta správná.
5. Řešením většinou nebývá nějaká složitost, často je to naopak ta nejjednodušší možnost.
6. Řešení může působit zcela nelogicky.

Tímto vším však nechci tvrdit, že byste se nikdy neměli s nikým radit. Pokud to tak cítíte, tak to udělejte. Důležité je však vědět, že rozhodnout se nakonec stejně budete muset sami podle sebe a že ne vždy jsou rady ostatních „nad zlato“. Mnohokrát ovšem pomůže slyšet názor či doporučení někoho jiného, i kdyby to mělo být jen proto, abychom si ujasnili, co nechceme.

Důvěřujte

Taky mějte na paměti, že ne všechno se musí vyřešit hned. Někdy se dokonce může zdát, že se věci zhoršují, přestože se řídíte tím, co jste zvolili jako nejlepší postup. Ale to neznamená, že už bude pořád jenom zle. Někdy se musí nejprve něco úplně zkazit, abychom místo toho mohli získat něco lepšího. Člověk si toto však často neuvědomuje, protože nevidí všechny souvislosti, z nichž mnohé se odhalí až v budoucnosti. Každý touží po tom, aby byl šťastný už v tuto chvíli.

Toho, kdo se urputně snaží udržet si stávající zaměstnání, pravděpodobně příliš neuklidní, když ho nakonec stejně vyhodí. Protože v tu chvíli prostě nevidí, že za půl roku sežene skvělou práci, o které se mu ani nesnilo a kterou by jinak nezískal. Je to celé hodně o důvěře, že nakonec všechno dopadne dobře. A to je kolikrát těžké. Zkuste si ale i přesto co nejvíce vychutnávat to, co je tady a teď, i když to třeba zdaleka není dokonalé. Protože, upřímně řečeno, pomohlo vám už někdy to, že jste si dělali starosti a vše viděli černě?

 

Komentáře (0)