Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Nejste v tom sami

Před pár dny začal nový rok. Ať už chceme, nebo ne, většina z nás do něj vstupuje s jistými obavami, co jim ten nový rok přinese. Někdo si oddychne, že konečně skončilo to trýznění a věří v nové možnosti a příležitosti. Jiný se obává, aby nový rok nebyl úplnou katastrofou. Je vcelku jasné, že jedna vteřina, ten kraťoučký moment, nemůže oddělit nové od starého. Ani se z nás jako mávnutím proutku nestanou noví, lepší lidé. Přesto je ten zlom vždy pro nás spásným impulsem začít znovu a lépe.

NEOBJASNĚNÉ STRACHY A OBAVY

Věnuji se józe, snažím se myslet pozitivně, pracuji na sobě, a přesto mě čas od času přepadne strach, obava, úzkost.


STRACH– záporný cit, který vzniká v nebezpečných situacích, v nichž je ohrožena sebezáchova nebo duševní integrita. Strach evokuje také hrozba ztráty např. majetku, prestiže nebo citového vztahu. Vyskytuje se v různé intenzitě, od různých obav až po panickou hrůzu či děs. Z evolučního hlediska má strach ochrannou funkci, protože vede k úniku z nebezpečných situací, které by člověku mohly ublížit.

ÚZKOST – neurčitý pocit obavy či ohrožení, který se neváže k žádnému konkrétnímu objektu či události.

Obě definice Plháková, A., 2003: Učebnice obecné psychologie, Praha, Academia.


Tak je to strach, nebo úzkost? Každý den přeci nebojujeme o holý život.  To, co nás svírá a bolí, jsou úzkosti. Úzkosti, které si vytváříme sami v sobě. Nemají žádné logické podklady a leckdy souvisejí s naší bujnou fantazií. A v ní si vytváříme obrazy opředené myšlenkami.

Co by bylo kdyby?

Co by bylo, kdyby se někomu blízkému něco stalo?

Co by bylo, kdybych přišel o práci?

Co by bylo, kdyby mě můj partner opustil?

Co by bylo, kdybych vážně onemocněl?

Co by bylo, kdyby nebyl mír?

Doplňte si sami možné varianty, formulujte vaše obavy. Síla myšlenky je velice silná, a tak si někdy můžeme přivodit negativní zkušenost jen díky negativnímu myšlení. I proto je skvělé myslet pozitivně. Ale někdy je to hodně těžké.

PROČ MÁME SPLÍNY

Leckdy naši temnou náladu ovlivní nevlídné počasí, špatné naladění bližních, nějaká nestandardní situace v práci. Jindy je to ale mnohem hlubší problém. To když máme špatnou náladu bez jediné objektivní příčiny. V podstatě nám vůbec nic nechybí, daří se nám, a přesto ihned po probuzení cítíme, že nejsme ve své kůži. Ne, žádná bolest nás nesvírá, nejsme nemocní. Jen duše pláče. Čas od času se mi to stane a nepochopila jsem, proč se tak děje. Chce se vám plakat, nejradši byste celý den proleželi v posteli a hlavně ať vás nikdo neotravuje.

Může vám během dne někdo vylepšit náladu, anebo prostě ten splín sám odejde. Bylo by krásné, kdybychom stále jen zářili nadšením a super náladou, ale je přirozené, že to není vždycky tak. Nenuťme se do přetvářek. Empatičtí lidé pochopí. Klidně se tím promořte, prožijte, třeba i užijte. Máte na to právo. Člověk není robot a jeho duše je křehká.

AFIRMACE A MOTIVACE

Vždycky mi připadalo až úchylné, že se někdo řídí motivačními citáty a afirmacemi, navštěvuje motivační semináře a díky nim se posouvá směrem k úspěchu. Někteří si dokonce vypisují myšlenky na lístečky a lepí po bytě. To mi teda připadá zvláštní a vůbec nevím, co si myslet. Každopádně na druhou stranu je lepší se díky podobnému citátu naladit na celý den. Vždycky je fajn si přečíst a řídit se heslem typu Jsi úžasná bytost, zvládneš úplně všechno, co si vytyčíš! Než když si ihned po ránu řeknete: Jé, to se mi dneska nechce nic dělat, jsem nevyspalá. To zas budu vypadat a ještě to blbý počasí. Ach jo…

Na naší společnosti se mi nelíbí fakt, že používá zejména negativní motivaci. Dítěti rodič pohrozí, že když bude mít špatné známky, nedostane to a to, zakáže mu to a to. Když něco zkazíte v práci, půjdete na kobereček, vezmou vám peníze atd. Když věci běží, tak jak mají, bere se to automaticky. Já bojuji za pozitivní motivaci, snažím se lidi navnadit něčím kladným, pochválit je, povzbudit. I dospělý člověk rád poslouchá, jak je báječný. Jelikož jsem ale dost velký ironik, někdy musím ostatním vysvětlovat, že jsem pochvalu mínila vážně 🙂

PŘEDSEVZETÍ

Dáváte si novoroční předsevzetí? Já už jsem s tím skončila. Nemá to smysl, protože jen nejpevnější vůle nám dokáže svá předsevzetí splnit. Navíc nechápu, proč si lidé dávají předsevzetí na Nový rok. Jsou mnohem zajímavější data v kalendáři, která jsou historicky, nábožensky a symbolicky důležitější a zajímavější. Mám na mysli například 21. prosinec jako Den zimního slunovratu.

ZIMNÍ SLUNOVRAT

Připadá kalendářně na 21.12, popř. 22.12. Z astronomického hlediska naše rodná hvězda Slunce dosáhne nejnižší polohy na mapách noční oblohy, označované jako Obratník Kozoroha. Pro nás to znamená, že tento den je nejkratší a naopak noc nejdelší a také začíná zima. Je to noc tajemná, temná, ale v tom dobrém slova smyslu. Slunce má nejslabší sílu.

V indoevropské tradici se slavilo zrození slunečního boha. Je to den, kdy se stírá hranice mezi naším světem a světem zemřelých. Ale neberme to, prosím, nějak špatně. Je to vlastně poklonění se duším zemřelých. Navíc je to mezník, po kterém se začíná den prodlužovat, přibývá tepla a příroda se pomalu a jistě začíná probouzet k životu. Tak není tento magický den potencionálně lepší pro formulaci předsevzetí?

SAME SAME BUT DIFFERENT

Začátek roku je spjatý se zvýšeným elánem a touhou své tělo tenčit v nejrůznějších pohybových aktivitách. Pokud jste nikdy nic nedělali, doporučuji navštívit nějakého odborníka, který poradí, co je pro vás nejlepší. Ale radím a v životě bych to sama neudělala. Intuitivně si člověk dokáže vybrat sám. I tento rok začala oblíbená Adriene Mishler svojí 30 denní jógovou výzvou.

Nejen že její cvičení má hlavu a patu, ale Adriene také umí skvěle motivovat. Nepraktikuje žádné krkolomné pozice. Pokud si, jako já, odcvičíte všechna její videa, nemůžete si nevšimnout, že se pozice opakují.  I přesto jsou vždy originální, nově pojaté, vytvářejí jedinečné posloupnosti. Nikdy vás to nepřestane bavit a nudit se rozhodně nebudete.

A ZPÁTKY K PŘEDSEVZETÍM

Ja jsem již výše zmínila, předsevzetí si nedávám. Přesto jsem si řekla, že bych v roce 2018 mohla být trochu klidnější, tolerantnější. Že je na čase zvažovat, jakou stravu budu přijímat. Tělo mi poděkuje. Že budu trávit co nejvíce času se svými milými, což se ale snažím vždy. Že nebudu věnovat svůj čas bezmyšlenkovitému brouzdání po internetu a raději budu číst více knih. Že navštívím zase nějaké místo, kde jsem nikdy před tím nebyla. A nemusí to být na druhém konci světa. Že se začnu učit další cizí jazyk.

Nebudu ostatním přisuzovat a už vůbec ne vnucovat své myšlení a chápání věcí. Člověk je bytost, která potřebuje pochopení a ztotožnění.  A je fajn, že to u jiných lidí najde. Ovšem to, že někdo dělá věci jinak, neznamená, že je špatný. To je třeba si uvědomit. Slíbila jsem si, že každý den si večer napíšu nějakou pozitivní myšlenku, která ten proběhnuvší den shrne. Jsem zvědavá, jestli vytrvám. Člověk potřebuje analyzovat a připomínat si to pěkné, co zažil. A co je psáno, to je dáno.

NEJSTE V TOM SAMI

Někdy se cítíme skvěle, jindy na dně. Daří se nám, nebo se nám nedaří. Máme energii, nebo jsme energeticky vysátí. Někdy si při pohledu do zrcadla řekneme, že vypadáme k světu. Jindy se na sebe nemůžeme ani podívat. Když to negativum přijde, nechtějme se v něm utopit. Vzpomeňme si, že v tom nejsme sami. Podobné pocity má v tu samou chvíli na světě x lidí. Ono to zase odejde a slunce prozáří náš den. Zkuste myslet pozitivně a zbavte se strachu, obav. Strach je cesta do pekel. Někdy se maličko zariskovat musí.

Uvědomila jsem si, že my lidé bereme všechno tak smrtelně vážně. Jsme tak vychováni a děláme to proto, že se bojíme, jak by nás v případě selhání ostatní vnímali. Ale je to náš život, ostatní ho za nás žít nebudou. A jestli nás někdo pomluví, nepochopí, je sice bolestné, ale může nám to být jedno. Nejsem ranař, suverén, ani neoplývám bůhvíjakým sebevědomím. Ale mám ráda život a lidi v něm. A když mi někdo řekne, že je rád, že mě vidí, můj den to stoprocentně vylepší.

Přeji vám všem do nového roku, abyste byli obklopení lidmi, kteří vás budou rádi vídat a nabijí vás nekonečnou energií. Ať je rok 2018 inspirativní!

 

Komentáře (0)
Ladislava Frantová

Intenzivněji se zabývám jógou teprve tři roky. Nevnímám jógu jako soubor pozic, cvičení nebo dokonce sport, nýbrž jako komplexní filozofický koncept, který ovlivňuje vztah člověka k sobě samému, ke svému tělu, zdraví, k jiným lidem, zvířatům a celkově okolnímu světu.
Jóga je stejně jako umění mnohotvárná, nekonečná a povznáší lidského ducha.
Přestože má práce je pro mne koníčkem, její náročnost zvládám právě díky praktikování jógy. Volný čas nejraději trávím se svojí rodinou, běhám, věnuji se četbě, návštěvám divadla, koncertů.
Miluji cestování a poznávání jiných kultur.

06.01.2018 - 15:34

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám