Cesta k pramenům Gangy

Po dvou letech jsem opět v Indii. Před několika hodinami jsme přiletěli z Frankfurtu přes Kuvajt do Dillí. Ve vzduchu je cítit vůně Asie. Začíná svítat. Je 6 hodin ráno a Dillí se probouzí.

/část první/

Společně s několika zápaďany jedu z letiště busem do centra Dillí. Nechce se mi zůstávat ve městě. Se dvěma známými z letadla jsme se rozhodli, že pojedeme co nejdříve směrem na sever. Do Rishikéše. Bus z letiště končí poblíž největšího bus nádraží v Dillí, Kašmírská brána Odtud je spojení nejen do celé severní Indie, ale i do Nepálu a Pákistánu.

Máme štěstí, za necelou hodinu odjíždí přímý bus do Rishikéše. Jízdné je o něco vyšší, než u obyčejného autobusu, ale bus je “de lux”, je pohodlnější a nestáví v každé vesnici. Za sedm hodin vyčerpávající cesty vjíždíme do Haridváru. Do Rišikéše je to asi ještě 30 km.

Autobus zajíždí na menší prostranství poblíž nádraží a řidič po chvíli oznamuje, že dál už nejede. Taková je už Indie, něco vám slíbí, zaplatíte a výsledek je jiný. Někteří z cestujících protestují, ale není to nic platné. Jednalo se o soukromou společnost a není, kde se odvolat, kancelář tu nemají a řidič dělá, že nerozumí.

Haridvár – Brána do říše Bohů, starobylé město ležící na břehu Gangy, patří mezi sedm nejposvátnějších měst v Indii. Je také jedním ze čtyř měst, kde se jednou za 12 let odehrává Mahá Kumbha mela, setkání miliónů poutníků. V určený den této slavnosti, se provádí rituální koupel ve svatých vodách Gangy, což je také v přímé souvislosti s postavením planet a hvězd. Každé tři roky se odehrává Mahá Kumbha mela.

Haridvár je v těchto dnech přeplněný poutníky, sádhui i turisty. Krámky jsou plné zboží. Všude je plno žebráků, jakmile uvidí nějakého “zápaďana” ihned chtějí bakšiš. Na nábřeží, na ghátech, je nejvíce lidí, provádí obřadní koupel ve svaté řece Ganze a pak navštěvují nejvýznamnější chrám Haridváru, zasvěcený bohyni Ganze.

Před několika dny skončily monzunové deště. Stromy, keře, vše tu kvete. Vzduch je plný omamné vůně. Atmosféra tohoto místa je plná míru a klidu, i když je tu určitý chaos a tisíce lidí. Procházím mezi davy lidí, poutníků, mezi dlouhými úzkými uličkami plnými malých krámků a přicházím na nábřeží, kde na zemi sedí sádhuové. Kouří čilam a popíjejí sladký čaj. Rodiny s dětmi usedají na zem, vybalují jídlo a v klidu obědvají.

Na jednom menším prostranství se shromáždil větší dav lidí. Jdu se tam také podívat. Uprostřed davu sedí na zemi asi dvacet sádhuů, kteří přišli z Himálaje. Mají dlouhé vlasy, vousy, čisté oči. Vyzařuje z nich klid a mír. Jejich guru je asi 60 letý muž, kolem krku má květinový věnec. Nedaleko sádhuů je postavena provizorní kuchyň -několik větších kotlíků, pod kterými hoří oheň.

Bohatší poutníci, kteří navštěvují významná poutní místa, obvykle sami připraví jídlo, kterým pohostí nejen svaté muže, sádhui, ale i žebráky. Tím získávají určité duchovní zásluhy, i když sami žijí světským životem. Jak pozoruji sádhui, pohled jejich gurua se obrátí ke mně a zve mě, abych se posadil mezi ně. Spolu s nimi dostávám jídlo, které se skládá ze tří druhů zeleniny, luštěninové polévky, placek, rýže, sladké chalvy a zeleninového salátu politého jogurtem.

Za pár hodin jsem v Rišhikéši. Od nepaměti zde žili a stále žijí velcí jogíni a guruové. Na západě je toto místo známé především jako sídlo swámího Šivanandy, velkého jogína a lékaře, který zde v minulém století založil své centrum, kde se stále vyučuje klasická jóga, je zde i nemocnice a vyrábějí zde i léky tradiční ayurvédské medicíny.

Je zde také mnoho jiných ašrámů a center výuky jógy, které lemují oba břehy Gangy. Jsem, ubytován ve Véd Niketan ašrámu, kam směřuje většina zápaďanů, přijíždějící do Rišikéše. Je zde levné a pohodlné ubytování. Ašrám leží asi 40 metrů od Gangy.

Není zde stanovený pevný program. Kdo chce, může se zúčastnit ranní meditace, která je od 5.30 – 6.30 hod. Dopoledne je zde výuka základů filosofie jógy a odpoledne od 15.30 -17.00 hod. pak praktické základy hatha -jógy. Večer v hlavním chrámu, je zpěv bhajanů – manter nebo zajímavá přednáška. Tento kurs jógy pro začátečníky trvá asi 10 -14 dní. Je to spousty zajímavých, příjemných lidí z celého světa.

Druhý den dopoledne navštěvuji přítele  Ram Kripalu,  kterého znám už z mého minulého pobytu v Rishikéši.  Bydlí na druhém břehu Gangy, ve starém městě.  Chci navštívit místo, kde pramení řeka Ganga, vysoko v Himálaji.  Sádhu Ram Kripalu, žil na tomto místě se svým guruem deset let.  Chci ho požádat o rady týkající se cesty, ubytování v Gangotri, poslední vesničce na cestě k pramenům Gangy, kde chci zůstat několik dní.

Společně obědváme. Vypráví mi o své první cestě mimo Indii.  Přátelé ho pozvali do Kanady, strávil tam tři měsíce. Před několika týdny se vrátil a je stále plný dojmů.  Vypráví mi o místech, která navštívil, o velkých jezerech, Niagarských vodopádech,   o velkých městech.

Když vypráví je šťastný, jako malé dítě …

 

Komentáře (0)