Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Slunce, měsíc a Matthew

matthew lombardo

Svou druhou návštěvou Prahy potěšil Matthew Lombardo, učitel jivamukti jógy, nejednoho jógového příznivce. Tematický program seminářů zaujal i Šárku Konečnou, která s vámi sdílí své dojmy a poznání z tohoto výjimečného setkání. 

Už z anotace představující Matthewa Lombarda mi byl tenhle chlapík sympatický. Rodilý New Yorčan, jež měl od svého utlého věku zájem o lidskou podstatu, náboženství, umění a hudbu. A jak se v oné anotaci psalo dále, v roce 2005 se stal certifikovaným učitelem jógy, stylu Jivamukti jógy, jenž se zrodil mezi prsty partnerů Sharon Gannon a Davida Life. A co tohoto zajímavého muže táhlo do Evropy?

Pozvánka Martiny Procházkové stojící za zrozením nejen Prague Spirit Festivalu, ale také za vytvořením komunitního Yoga spirit clubu. Nevím, zda byla pozvánka psaná ručně krasopísmem s kresbičkami kolem dokola, ale pobídka k tomu, aby již podruhé Matt navštívil Prahu a pražské jogíny, zapůsobila a tak jsme ho zde mohli přivítat s pomyslnými praporky se znakem spojeních dlaní v andžali mudře.

,,Jeho hodiny jsou nejenom výzvou pro tělo, ale převážně zde jde o pozvednutí ducha a spirituální procitnutí. Vždy klade důraz na individualitu každého člověka. Matt považuje jógu za fyzické, psychické, spirituálním i vědecké naplnění a jako třešničku na dortu uvádí, že je příjemné být bosý.

A tak jsem si vyhledala trilogii, která byla už před jeho příjezdem vytvořena a která se skládala ze tří přístupů k praxi. První z nich nesla název YOGA ASSISTS LAB, druhá SUN SADHANA – BUILD AND HARNESS SPIRITUAL FIRE a třetí MOON SALUTES, YOGA NIDRA and STILLNESS. S dávkou zvědavosti, natěšením a s ne-jogínskou hrabivostí, o které pojednává jedno z etických pravidel jógy pod titulkem aparigraha, jsem se přihlásila rovnou na všechny tři. A dobře jsem udělala.

,,Není důležité, kolik čeho máme, ale jakým způsobem toho v životě užíváme.” (Pataňdžali)

Hranice

Hranice tělesné, hranice mentální. Tělo a mysl jsou nádoby téhož celku. Zjednodušeně řečeno, pokud se uzavíráme před okolím, ono uzavření lze pohledem zaznamenat na tělesné schránce. Uzamčený a propadlý hrudník, ztuhlá ramena přitažená někde pod bradou jsou známkou onoho uzavření. Nenechat věci plynout, nenechat věci ve svém běhu můžeme pocítit na pevném až křečovitém postavení těla. Kde jsou ony hranice? Kam dle fyziologického konceptu tělo dojde bez strachu a pocitu neustále kontroly? K tomu nám může dopomoci asistence v ásanách, tedy vedení lektorem, který nám ukáže onu hranici a pomůže nám jí okusit.

První zastavení v jeden chladný a deštivý podvečer u teplého mátového čaje mezi usmívajícími se jogíny až z Brna bylo hezkým startem celé trilogie. Za nedlouho přisedl i Matt, který se s každým řádně pozdravil pevným stiskem a slovem namasté. Jak západní, tak východí pojetí pozdravu – pomyslela jsem si a těšila se na pokračování všeho, co mělo nastat.

Jógovou laboratoř věnovanou tématu jógové asistence v ásanach navštívilo pár milých lektorů a lidí zajímajících se o jógové pojetí pohybu. Zásad takové asistence, dotykům i směrům oněch dotyků byla dvouhodinovka plná. Po stodvaceti minutách ždímání, vytahování, protahování, skládání a dotýkání se jeden druhého jsme stále neměli dost. Pojetí asistence, jenž nás může dostat o podstatný kus hlouběji nejen do ásany samotné, nás svým obsahem ohromovala. Pouhý vedený dotyk, jenž dokáže z ásany vytvořit hlubší prožitek na všech úrovních, těla, mysli i dechu, neznalo konce. Bohužel však tikot hodin neúprosně oznámil konec a jemné klepání na dveře kohosi z personálu propůjčeného prostoru nešlo přeslechnout. A tak jsme se pomalu rozloučili a odnášeli si nejen srolovanou jógamatku v podpaží, ale také stopu na svým tělech, které z onoho večera ví, kam může zajít.

,,Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.” (Arthur C. Clarke)

Teplo

Pár dní na to se opět scházíme v jednom pražském ateliéru. Bude teplo? Ptám se při úvodním slově o sluneční sádhaně, tedy o duchovní praxi vedoucí k růstu adepta, jenž přišel na cestu jógy. V tomto pojetí tedy na onu lekci. Odpovědí mi byla praxe  dynamického dechu kapalabhátý na samotném začátku a postupné stavění zahřívacích pozic s upřenou pozorností na krajinu srdeční. Otevření tohoto prostoru záklony bylo syté a tak ona teplá stránka praxe na sebe nenechala dlouho čekat. Naše těla se zmítala v ohni sebezkoumání, jenž se v jednu chvíli zdálo jako zkoumáním toho, kdo vydrží svou pozornost věnovat vnitřní proměně nesoucí nám vnitřní teplo namísto upocenému čelu a přilepeným vlasům přes celý obličej. Vnitřní teplo, jenž potřebujeme k postavení se v tomto světě na nohy. Jenž nám každé ráno pomůže vstát a čelit dnu. Jenž rozbouří klidou hladinu, aby to, co je usazené na dně, mohlo vyplavat na povrch..

Tělo je jako oceán plný skrytých pokladů.

Chlad

Měsíční praxe pozdravů, stálost a chlad byly nosnými pilíři praxe posledního dílu trilogie. Smích, jenž doprovázel praxi předešlou, byl vystřídán vážností a příjemnou melancholií. Teplo, jenž jsme budovali týden předchozí, bylo nahrazeno chladem. Slunce měsícem. Oteření uzavřením. V tichosti a klidu, jenž jsem onen den potřebovala, jsme usedli na okraje podložek tak, abychom pocítili přímý kontakt s podlahou. S tím, co nás uzemňuje, co nám připomíná důležitost pevné půdy pod nohama. Sedací kosti jsme zapustili o kus hlouběji a palcem pravé ruky uzavřeli pravou nosní dírku, tedy kanál nesoucí sluneční, teplou a aktivní energi. Prostor pro dech skrze levou nosní dírku prohlubující klid byl tím,co praxi toho dne započal.

Stálost v pozicích, jakou nám propůjčil Matt, nebyla dlouhá a na minuty vleklá, avšak hluboká. Nebyla trýznivá na počty dechů, však naučná na jejich hloubku. Dostávali jsem se dál a dál, nikoliv však ve smyslu složitějších ásan, působivějších záklonů, ale hlouběji k tomu, co ukrýváme každý sám v sobě, či sám před sebou. Hlouběji ve své podstatě. Ať už ona podstata pro zvolený den bylo nalezení vnitřního ticha v klidném spočinutí, a nebo pootevření nečeho uvnitř, co mělo možnost v klidnou chvíli prosvítit na povrch.

Otevři svou nejvnitřnější komnatu a rozsviť v ní lampu.

Spojení

Matt se s námi rozloučil společnou mantrou Om, jenž rozezvučela přinejmenším celou místnost a se sepjatými dlaněmi před hrudníkem, kde ukrývá opravdu velké a vřelé srdce. Uklonil se nejen nám, nejen sobě, ale i tomu vyššímu, co je nad námi a co řídí naše cesty. Možná i příští rok bude jeho cesta směřovat zpět do Evropy.

Komentáře (0)

Šárka Konečná

Už od utlého věku jsem psala příběhy plné dobrodružství a zážitků. A jelikož jsem měla jako malá holka problém se čtením a s gramatikou, tak se chytré hlavy sešly a přidělily mi nálepku dyslektik. Nálepku jsem nosila celkem vzato do nedávna, a tak jsem své popsané papíry, a vlastně i sebe, schovávala před světlem světa.

Když jsem se seznámila s jógou, jako s něčím, co mi pomohlo najít v sobě sebedůvěru a prostor pro příjetí sebe samé, vybudovala jsem si nazpět i sílu a jako malé dítě jsem si začala plnit sny. Jógu jsem začala studovat coby samouk, pak jsem prodala auto, našetřila na letenku a odcestovala jsem na delší dobu studovat do Indie.

Stala jsem se lektorkou jógy a jógové terapie. Můj záměr se dal do pohybu a vše šlo ráz na ráz. Opustila jsem práci, začala s lektorováním a věnování se psaní naplno. Do Indie jezdím pravidelně a nepřestávám se divit nad životem samotným a nad obsáhlostí jógy, která může pojmout celý svět.

Nyní se věnuji hatha józe, hatha flow józe, terapeutické józe, jin józe a těhotenské józe. Nakonec je každá lekce ale směsice zkušeností, tak jako lekce životní, kterými procházíme. Jóga na papíře mi pomáhá ucelovat myšlenky a překonávat ony lekce. A zde bych se s vámi o ně chtěla podělit.

17.05.2016 - 13:38

Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.



Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám