Anna Strunecká: Každá potravina se může stát jedem

 

S profesorem Patočkou jsme po desetiletí psali články i vědecké publikace o tom, co člověku škodí. V mnoha případech se ukazuje, že lidskému zdraví škodí i léky, potravinové doplňky, dokonce i potraviny a nápoje, které nám doporučuje medicína, zdravotnická osvěta a nejrůznější poradci. Tak přišla doba, že jsme některé naše poznatky z dlouholeté badatelské práce shromáždili v knižní podobě pro vydání v nakladatelství Triton. Tak vznikla Doba jedová. Podle ohlasů čtenářů jsme zjistili, že nastal čas, kdy podobné informace zajímají širokou veřejnost. A tak nás čtenáři i nakladatel přesvědčili, abychom napsali pokračování v podobě knížky Doba jedová 2.

Aspartam. Ten dokáže vyvolat 92 různých nežádoucích účinků, je obsažen v 6000 druzích potravin a 500 léků a suplementů, a lidé jsou ujišťováni o jeho neškodnosti.

V kosmetice může škodit skoro všechno. Záleží na tom, jak dlouho a v jakém množství to člověk používá. Nebezpečné jsou zejména ftaláty, které jsou ve všech lacích na nehty a fungují jako hormonální disruptory. Dokážou vyvolat poruchy ve vývoji pohlaví v době nitroděložního vývoje, předčasnou pubertu u dívek, omezení plodnosti u dospělých. Nebezpečné jsou i dioxiny z běleného toaletního papíru nebo z bělených tamponů – můžou vyvolat rakovinu kolorekta nebo poruchy u žen v podobě různých svědivých výtoků a pálení.

To se neptejte mne. Naše knížky (i naše odborné publikace) právě na tuto diskrepanci poukazují. V Době jedové 2 například uvádíme naši diskusi s pracovnicemi Potravinářské komory ČR, které sdělují: „Nejsou žádná škodlivá a neškodná éčka, jsou pouze schválená a neschválená.“ Jako důkaz o neškodnosti aspartamu pak Dana Večeřová v denním tisku napsala: “Poslední studie u diskutovaného aspartamu (Soffritti, Hallardson, 2010) všechny dohady o jeho škodlivosti vyvrací a vyznívá tak, že není důvod se ho v lidské stravě (v přiměřeném množství) obávat.” Avšak Soffritti se spolupracovníky v roce 2010 publikoval práci o tom, že podávání aspartamu myším a krysám zvyšuje výskyt leukémie, lymfomů a jiných nádorů a Halldorson a jeho spolupracovníci vyšetřili 59 334 dánských těhotných žen, aby zjistili, že pití aspartamem slazených nápojů zvyšuje riziko předčasných porodů a počet dětí s nízkou porodní váhou. Když jsem členkám Potravinářské komory napsala, že klamou čtenáře a podávají lživé informace, odpověděly mi takto: “Výrobci a my jsme vázáni pouze platnou legislativou. Ani mým úkolem není o výsledcích obou studií polemizovat. K tomu mě ani neopravňuje vzdělání.”

Výrobci jsou ochotni v obhajobě svých výrobků popřít i chemické složení. Například AGROBAC s.r.o. Přimda, který vyrábí sladidlo pro diabetiky s aspartamem, tvrdil čtenáři, že aspartam neobsahuje metanol. Důležité bude, aby lidé přestali jejich výrobky kupovat. Tlak spotřebitelů je mocnějším nástrojem trhu než např. rozhodnutí Světové zdravotnické organizace. Komentáře lékařů nebudu analyzovat, jsou velmi rozmanité od souhlasných až po vulgární a urážlivé.

Moje rada zní: Kojit co nejdéle, odkládat očkování co nejdéle, pokud to není nutné, neočkovat. Nemůžu tedy doporučit žádné očkování. Naopak jsem zastánkyní názoru, že některé dětské nemoci, jako jsou příušnice, zarděnky nebo plané neštovice, by si měly děti prodělat a získat tak celoživotní imunitu. Očkování s možnými nežádoucími účinky pouze posouvá možnost onemocnění z předškolního věku do adolescence, kdy se zvyšuje možnost komplikací. Ani očkování seniorů dosud neprokázalo svoji účinnost a navíc mají senioři mnohdy víc protilátek proti onemocněním, které prodělali v mládí, než současná mladá generace. Očkování rozhodně nikoho neochrání před tím, aby ve věku 80–90 let odešel.

Tak dalece vliv našich knížek nesahá, Doba jedová vyšla v roce 2011 a Doba jedová 2 v roce 2012. Ale například celosvětové úsilí za odstranění fluoridů z pitné vody, kterého se rovněž s prof. Patočkou aktivně účastníme asi 30 let, již nese svoje ovoce. Evropa dlouho nefluoriduje (kromě Velké Británie), v některých oblastech USA je také postupně fluoridace pitné vody zastavována. Výrobci pocítili odpor konzumentů ke glutamátu a tak nabízejí výrobky “glutamate free”. Zatím je to jenom podvod na konzumentech, protože glutamát se ve výrobcích skrývá pod názvy bílkovinný extrakt, kvasničný hydrolyzát a podobně. Výrobci překonávají odpor konzumentů vůči tetrapakovým obalům s vrstvou hliníku, který se uvolňoval do nápojů tím, že do obalů vkládají umělohmotné fólie. A v našich knížkách zase upozorňujeme čtenáře, že z těchto fólií se uvolňují dioxiny, látky značně škodlivé. Ale to všechno je právě o informovanosti konzumentů, o tom, co je ochoten kupovat a konzumovat.

To je bohužel smutná realita. Ukazujeme na to prakticky v každé kapitole našich knížek. Mnoho výrobků a produktů, které jsou propagovány jako zdraví prospěšné, člověku škodí. To bylo vlastně mottem při vzniku našich knížek – ukázat, jak člověku škodí to, o čem nás přesvědčuje medicína i nejrůznější média, že je pro nás užitečné. Doba se mění, mění se skladba potravin a životní prostředí. Obranné systémy lidského těla jsou přesycené škodlivinami a svoji původní roli již nedokážou spolehlivě plnit. Vždyť nových látek, které člověk vytvořil za poslední století, je na 25 milionů! Za skutečně nebezpečné považuji aspartam, sóju a nefermentované výrobky z ní, jako je sójové mléko a olej. A právě proto, že to o nich veřejnost neví.

Každá potravina se může stát jedem, když jí sníte moc a v nevhodnou dobu. Otrávit se můžete i vodou. Za zdravé považuji to, co si sama vypěstuji na své zahradě, k ostatním se nemůžu vyjadřovat proto, že neznám biotechnologie, jak byla třeba zelenina zalévána, hnojena, ošetřována. Ale rozhodně platí pravidlo: všeho s mírou a trochu od každého, co považujete za zdravé, protože naše mysl dokáže naprogramovat i účinky potravin.

Někdy jsou skutečně bio, někdy neodpovídají tomuto názvu, jak nás přesvědčují závěry různých kontrol. Takže nákup biopotravin je potom vyhazováním peněz. V tom ale nemůže nikdo nikomu dát v současné době garanci.

Jednoduchý, činorodý, v lásce s rodinou, přáteli i přírodou. Doporučuji připravovat jídlo ze základních surovin, nekupovat hotová jídla s dlouhou trvanlivostí, obarvené, konzervované a ochucené pokrmy.

Díky lidské pouze žít v hojnosti, mít finanční zisky, mít všechno, na co si vzpomeneme, prostě díky neskromnosti a nenasytnosti. Vyvíjejí se technologie a to všechno s sebou nese tisíce nových látek, které se dřív na zemi nevyskytovaly. Samozřejmě, že bychom mohli diskutovat vztah člověka k morálce, etice a přírodě, ale to je na další knížky.

V uvedenou dobu to pro mne bylo uznání, posila a povzbuzení. Ale rozhodně z toho nežiju a nezakládám si na tom. V současné době mě víc těší zájem českých čtenářů o naše knížky nebo úsměvy mých vnoučat. Na druhé straně musím přiznat, že mě těší uznání mezinárodních vědeckých společenství a s poctou přijímám pozvání k přednáškám na vědeckých konferencích, k sepsání přehledných vědeckých článků nebo k recenzi článků jiných kolegů v zahraničních časopisech. Člověk tak má neustále zpětnou vazbu o významu svojí práce.