Podzim v čínské medicíně

Začátek podzimu sebou může přinášet smutek, únavu a lítost nad odcházejícím létem. Dny se krátí, rána a večery nejsou tak teplé. Listí se zabarvuje do různých barev a začíná opadávat. Stejně jako příroda, která vydala již své plody, i člověk by měl lehce zklidnit své aktivity, které v létě dosáhly vrcholu.

V tomto období by člověk měl začít chodit spát dříve. Neměl by ale po ránu vylehávat a lenošit dlouho v posteli. Přiměřená pohybová aktivita je naopak žádoucí.

Atmosféra podzimu nám napovídá, že je zapotřebí energii shromažďovat a ne jí vydávat. Připravit se na zimu. Obrátit se k sobě. To ale neznamená, že se uzavřeme do sebe a nebudeme nic dělat. Dobré je do svého životního stylu zařadit relaxaci či meditaci. Jako součást relaxace jsou dobré masáže (lymfatické, relaxační), baňkování, moxování či chvilka s lávovými kameny.

Jak se stravovat na podzim?

Mimo tato doporučení je zapotřebí upravit i svůj jídelníček. Ten by s pohledu tradiční čínské medicíny měl obsahovat mírně kyselé potraviny. Tyto potraviny napomáhají stahování povrchu těla a uzavírání pórů, abychom v průběhu zimy neztráceli teplo a příliš intenzivně se nepotili. Je důležité začít omezovat syrové potraviny, zejména pokud se již výrazně ochladilo. Není dobré jíst velké množství syrové zeleniny a ovoce. Je lépe jíst tyto potraviny lehce orestované, podušené.

Elementem podzimu je kov a z orgánů ke kovu přiřazujeme plíce a tlusté střevo. Těm nejvíce škodí sucho způsobené stresem, vzduchem vysušeným topením, cigaretami, kávou a černým čajem. Kovu přináleží ostrá chuť. Patří sem většina koření. Ostrá chuť zamezuje množení bakterií, rozptyluje chlad a uvolňuje zablokovanou energii. To je ideální v případě nachlazení nebo oslabení jangu. Například pití zázvorového čaje napomáhá k pocení a vypuzení chladu. Ostrému koření se vyhýbáme při vysokém krevním tlaku či v případě horka v organismu. Podzim je obdobím návratu a sucha. Proto je pro regeneraci plic a tlustého střeva potřebné zvlhčování. Vhodným prostředkem je celozrnná rýže, která doplňuje čchi a chrání před vysoušením. Dále to jsou všechny jemné bílé druhy zeleniny – celer, květák a také bílá ředkev, pórek, cibule, křen a malé množství ostrého koření. Tyto potraviny posilují plíce a zvyšují imunitu. Nejlépe se vyhnete nachlazení pravidelným užíváním polévek – silných masových a zeleninových vývarů, luštěninových, s pórkem, cibulí a kořením.

Podzimní emoce a nemoce

Příznaky nerovnováhy plic na úrovni psychické jsou smutek, noční úzkosti provázející pocity nedostatku dechu, neschopnost vypustit emoce, apatie, melancholie, pesimismus.

Na úrovni fyzické to jsou pak dýchací obtíže, astma, suchý dráždivý kašel, vlhký kašel, lupénka, suchá kůže, zahlenění, problémy s vyprazdňováním, akné, ekzémy.

Jestliže se člověk protiví zákonům přirozenosti koloběhu života, v tomto období si může poškodit plíce. Nadměrnou aktivitou si nevytvoří dostatečnou zásobu na podzim a může pak snadno v zimě onemocnět. Proto nevydávejme víc, než je třeba. Fyzická aktivita je prospěšná, ale v menší míře. Měli bychom si vybírat přirozené formy pohybu: procházky, jógu, tajji, plavání a myšlenky zklidnit pravidelnou meditací.

Podzimní splín

Jednou z příčin podzimního splínu je celková únava. Často se vyčerpaní cítíme už při ranním vstávání. Chybí nám dostatek energie čchi, která by měla proudit v našem těle. V těchto případech trpíme únavou, zimomřivostí a celkovou nechutí k čemukoli. Velmi důležité je, abychom neprochladli a neztráceli tak ještě více energie. K její obnově napomáhá popíjení horké vody a na našem jídelníčku by měly být jenom teplé potraviny. Vše syrové a studené organismu škodí. Na rozhýbání této energie a podpoření krevního oběhu jsou velmi dobré horké koupele nohou.

Příčinou splínu může být i nadměrná vlhkost v těle. To se pak člověk cítí unavený a takový těžký. Lidé pak často začínají i tloustnout. A ta celková těžkost se promítá do naší mysli. Vyhýbat bychom se měli v tomto případě sladkostem. Ona totiž sladká chuť obecně zvlhčuje. Vypustit bychom měli i mléčné výrobky, bílou mouku a syrové a chladné potraviny. I v tomto případě pomůže popíjení horké vody, třeba se zázvorem. Ten navíc vysušuje. Potravinami číslo jedna jsou fazole, které jsou nejúčinnějším bojovníkem s vlhkostí a navíc nás celkově posilují.

Je-li vlhkosti příliš, energie ubývá a začíná stagnovat, vytváří se horko. To se projevuje nejenom depresí, ale také popudlivostí a vztekem. V takovém případě je třeba energii uvolnit, aby mohla volně proudit. Toho docílíme kyselou chutí – ale v malé míře. Dobrým lékem je také vařená rýže spolu s dalšími obilovinami. Na pročištění horka, uvolnění energie čchi a zbavení se vlhkosti jsou takovým trumfem zelené fazolky mungo. Může to být i polévka či vývar z této blahodárně působící luštěniny.

Oči mějme otevřené. Vnímejme jasné barvy podzimu, barevné listí. Nesmutněme nad odcházejícím létem a teplými dny, ale vychutnejme a prožijme každý den.

A zde je několik našich receptů na podzimní dny:

Zázvor a čaj z něj

Nastrouhejte či nakrájejte kousek zázvoru a zalijte ho horkou vodou. Přidat můžete med nebo pár kapek citrónu. Zázvor posiluje jang a vysušuje vlhkost, která bývá častou příčinou různých onemocnění a ideálním prostředím pro bakterie a viry. Zbaví tělo nečistot a jedů. Také harmonizuje zažívání.

Dýně Hokaido

Z pohledu tradiční čínské medicíny posiluje zejména slezinu, slinivku a žaludek. Podle moderních výzkumů obsahuje provitamin A, vitamin C, B, bílkoviny, sacharidy, vlákninu, vápník, hořčík a železo. V semínkách nalezneme velmi prospěšný zinek – nezbytný minerál pro naše tělo – a také velmi kvalitní, dobře stravitelný polysacharid, který blahodárně působí právě na slezinu a slinivku břišní, a je tedy vhodný i pro diabetiky.

Jak připravit polévku?

Její příprava k vaření spočívá jenom v omytí, rozkrojení a vyčištění od dužniny. Měkkou část dýně společně s peckami nejlépe odstraníme obkroužením dřeně polévkovou lžící a pak ji též za pomocí tohoto nástroje vydlabeme. Dýni nakrájíme na menší kousky. Ty dáme vařit do vody s troškou koření. Polévku solíme minimálně. Vody dáme v takovém množství, aby byla zelenina ponořena a případně doléváme vždy tolik, kolik se odpaří. Od varu bude vše uvařeno do měkka asi za 15 minut. Po uvaření polévku trochu ochladíme, rozmixujeme v hladký krém a ihned podáváme. Možné je posypat dýňovými či sezamovými semínky. Na talíři je vhodné polévku ještě lehce zakápnout olivovým či sezamovým olejem.
Fazole Adzuki
Adzuki jsou malé podlouhlé fazolky, tmavě červené až hnědé barvy, které se v Japonsku považují za královnu fazolí. Mají sladkou chuť. Adzuki obsahují vysoké množství rostlinných bílkovin, fosfor a vápník. Fazole adzuki jsou lépe stravitelné než ostatní luštěniny. Z pohledu tradiční čínské medicíny posilují ledviny a vyživují krev. V podzimních a zimních měsících je zařazujte do jídelníčku několikrát týdně.
Jsou vhodné na přípravu polévek, pomazánek, kaší, nákypů a salátů. Používají se také v podobě mouky do těst, polévek, koláčů a rýžových pokrmů. Z této mouky jsou vyráběny i bonbóny a marmelády. Trápí-li vás nadýmání je dobré je vařit s mořskou řasou a přidat zázvorovou šťávu.
Fazolová polévka z adzuki
Suroviny: 200 g fazole adzuki, 1 cibule, 2 mrkve, černý pepř, sůl, sójová omáčka, bobkový list.

Příprava: Adzuki namočíme na 12 hodin do vody a vaříme asi 30 minut. Přidáme nakrájenou zeleninu, bobkový list a černý pepř a vaříme, než vše změkne. Hotovou polévku můžeme dochutit sójovou omáčkou – Shoyu nebo Tamari.

Komentáře (0)