Makrobiotika je nejlepší?

Správně praktikovaná makrobiotika (MB) je podle mne úžasný a zdravý stravovací způsob, ale určitě ne jedinou možností zdravého stravování anebo spásou na všechny nemoci světa.

Potíž vidím v tom, že někteří makrobiotičtí představitelé jsou o jejich jediné pravdě přesvědčeni a velmi netolerantně až agresivně napadají zástupce jiných stravovacích filosofií. Přitom v podstatě nikdo z těchto urputných zastánců makrobiotiky nestudoval medicínu, anebo výživu komplexně. Mnohé zastánce makrobioticky obdivuji a to jak jejich odborné znalosti, tak i vytrvalost v praktikování určitě ne snadného životního stylu. S agresivními MB zástupci však naprosto nesouhlasím a vždy se podivuji kolik zloby a nenávisti může být v člověku, který je na té „nejlepší stravě” a teoreticky by tedy měl být nejen fyzicky, ale i psychicky a duchovně v rovnováze.

Prakticky je makrobiotika tak zvanou plant based diet, tj. stravou s převahou rostliných zdrojů potravin. Makrobiotická strava je proto také strava s extrémně omezeným anebo žádný příjem živočišných potravin. Od veganské a vitariánské výživy se především liší ve způsobech technologického zpracování potravin a filosofii ze které vychází. Pro představitele makrobiotiky je zásadním cílem dosažení energetické rovnováky a tím i zdraví vlastního organismu. Zatímco vegetariánství jako prioritní hodnotí respektování života všech živých tvorů, tj. vedle vlastního zdraví i zdraví zvířat a přírody okolo nás.

Charakteristika makrobiotické stravy

Základní potraviny: celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a semínka, mořské řasy

Konzumace možná: ryby, červené maso, ořechy a ovoce

Odmítání: maso, mléko, vejce, tropické ovoce, ořechy, med, ovocné a zeleninové šťávy, klíčky, bylinkové čaje, některé druhy zeleniny jako brambory, rajčata, lilky, papriky, chřest, špenát, červená řepa a avokáda, (vše v závislosti na míře restriktivnosti dodržovaného směru).

Technologické úpravy: přednost tepelně upravovaná strava, kvašení, napařování, dlouhé vaření a dušení, rychlé a šetrné smažení. Naopak se příliš nedoporučuje odšťavňování, klíčení a pečení.

Historie: několik desítek let starý výživový systém. Základy současné makrobiotiky se popisují okolo roku 1920 a jsou spjaty s George Ohsawou, který hlásal své vyléčení pomocí konzumace hnědé rýže, miso polévky a mořských řas. V roce 1960 se se George Ohsawa přestěhoval z Japonska do Bostonu, USA a maktrobiotiku dnes dále šíří především jeho žák Michio Kushi. Samotná makrobiotika je tedy poměrně nový výživový směr, ale její základ, učení o rovnováze jin a jang energií, je zásadní součástí dávné čínské medicíny.

Makrobiotika a zdraví

Relativně krátké době praktikování a menšímu počtu zástupců, ve srovnání s jinými tradičními výživovými směry, odpovídá i menší počet lékařských studií.

w Je předpoklad, že makrobiotika stejně jako vegetariánství, díky omezení živočišných zdrojů a vyššímu podílu zdraví prospěšných rostlinných potravin, významně snižuje výskyt srdečně cévních onemocnění.

w Makrobiotika je často jejími stoupenci navrhována při terapii rakoviny. Výsledky lékařských studií k tomuto bodu jsou, ale smíšené a nepřesvědčivé. Celkově existuje pouze minimální evidence efektivnosti makrobiotické diety (zde mám na mysli klinické studie, včetně kontrolních skupin, které byly uznány a publikovány v mezinárodních lékařských časopisech) v terapii rakoviny s výjimkou individuálních případů. Mnoho z takovýchto jednotlivých pacientů mluvících o „zázračném vyléčení makrobiotikou”, např. současně přijímalo konvenční lékařskou terapii, a proto není možné mluvit jednoznačně o vyléčení rakoviny makrobiotickou stravou.

w Je skutečností, že makrobiotika podporuje hormonální změny nevýhodné pro rozvoj rakoviny prsu (pozitivní je např. konzumace genisteinu ve fermentovaných produktech ze sójových bobů), ale doposud nejsou dostatečná data z klinických studií, která by umožnila konkrétní doporučení.

w Existují studie, které varují před riziky deficitu energie, bílkovin, některých vitamínů a minerálních látek u makrobiotiků. Například American Medical Association a American Academy of Pediatrics odsuzuje restriktivní makrobiotiku pro její nutriční nedostatečnost, kterou spojuje s rizikem vzniku anémie, nedostatečného příjmu vápníku, tekutin, bílkovin a dalším formám malnutrice. Je pravda, že velké množství z těchto prací, které proběhly zejména v Holandsku a USA patří k těm starším studiím, kdy makrobiotika doporučovala striktnější režim postavený výhradně na konzumaci celozrnné rýže a vařené zeleniny a i díky nepříznivým výsledkům takovýchto studií se modernější makrobiotická doporučení upravovala směrem k větší rozmanitosti konzumované stravy.

Výhody makrobiotiky:

w Zdravotní přínos

Nevýhody:

w Časově i vědomostně náročná příprava potravin

w Omezený výběr potravin a vhodných technologických úprav

w Velké potíže se stravováním se mimo domov

w Při následování striktnějších makrobiotických doporučování (především dřívě běžněji propagované) riziko vzniku závažných výživových deficitů, a to zejména u dětí

Moje doporučení

Sama jako ideální vidím nalezení správné výživy v rozhraní mezi makrobiotikou až vitariánstvím na základě konstituce jednotlivce, jeho životních podmínek a chutí. Výběr potravin je si většinou velice blízký*, u obou směrů se jedná o plant based diet. Jak jsem nedávno psala ve článku o vitariánství pro časopis Meduňka, nemyslím si, že všichni budeme skvěle prospívat jen na syrové stravě, ale stejně tak nesouhlasím s teorií tvrdící, že převážně vařená strava s omezeným příjmen ovoce musí každému vyhovovat a prospívat.

Makrobiotika je vhodná pro lidi, kteří na ni zdravotně prospívají, cítí se dobře, stravují se převážně doma a mohou věnovat hodně času vaření, pro lidi slabší anebo studené konstituce. Naopak striktní makrobiotiku nedoporučuji pro rodiny s dětmi, protože i z výživového pohledu perfektní strava může být pro děti příčinou stresu v okamžiku, kdy nemají možnost zapojit se do běžných aktivit svých kamarádů. Dále nevidím makrobiotické stravování ideální u lidí často se stravující na cestách a horké konstituční typy.

* je mi jasné, že zájemci o spor mě v tomto okamžiku mohou napadnout, že makrobiotika je mnohem lepší, protože odmítá i mléko a mléčné výrobky anebo omezuje ovoce…. na to hned odpovídám, že mojí životníí filosofií je hledat co nás spojuje a ne soustředit se na rozpory, že mnoho vegetariánů mléko také nekonzumuje anebo většinu potravin tepelně upravuje stejně jako makrobiotika a navíc nejsem vůbec přesvědčena, že např. přirozené, nepasterované, organické mléko a máslo jsou škodlivé, a už vůbec ne ovoce.

Margit Slimáková, výživové a wellness poradenství

Komentáře (0)