Vegetariánství – 1. díl

Neexistuje žádná „superstrava”, která by byla tou jedinou a nejlepší. Každý by měl naslouchat svému tělu a zjistit, co mu dělá dobře a co ho naopak dráždí. V dnešní době si lze vybrat z několika směrů, trendů. Ale také si lze vytvořit vlastní, osobitý jídelníček. Od veganství bez živočišné složky můžeme směřovat k vyvážené racionální stravě. Ovšem pokud chceme dát tělu více, zaměřme se na kvalitu potravin. Na jejich energii. V současné době si můžete vybrat i svého ekozemědělce a odebírat přímo „ze dvora”. Hledejme příznivé věci jak pro naše tělo tak pro přírodu.
Pokud se rozhodneme pro vegetariánství s vyřazením masa, mléčných výrobků a vajíček, hledejme ty samé látky v jiných potravinách či potravinových doplňcích (především krevní skupina B a 0). Možné řešení se nachází v mořských, tedy slanomilných a nebo sladkovodních řasách. Na našem trhu jsou k dostání řasy pod názvy Nori, Laminaria, Arame, Kombu, Agar, Iziky, Karatem, Mekabu a další. Ze sladkovodních je mezi ženami hlavně pro své „odtučňovací” účinky oblíbená Chaluha bublinatá nebo Spirulina. Řasy obsahují velké množství minerálních a stopových prvků. Vitamíny jsou to především B, C, D, E a K. Kvůli vysokému obsahu jódu je používáme jen jako doplněk stravy a lidem s hyperaktivitou štítné žlázy nejsou vůbec doporučovány. V zimních měsících se užívají na odhlenění (např. řasa Nori, do které se balí i Sushi). Výborné jsou do salátů a polévek. Díky slané chuti nemusíme pokrmy dosolovat.
Pokud někdo trpí intolerancí laktózy, a nebo se rozhodne pro vegetariánství, může jako přiměřenou náhradu konzumovat tofu, sojové jogurty, sojové salámy a mnoho dalších potravin ze sóji. Málokdo ovšem ví, jak si lze jednoduše doma připravit spousty druhů sojových pochutin.
Sojové mléko: sojové boby necháme přes noc namočené ve vodě, ráno vodu slijeme a boby propereme. Boby rozmixujeme a přidáme vodu. Ve velkém hrnci uvedeme do varu. Uvařené a rozmixované boby přecedíme a vymačkáme přes kus plátýnka. Vymačkané mléko opět přivedeme k varu a 5 minut vaříme. Zchladlé nalijeme do sklenice a můžeme v lednici skladovat až tři týdny. Obdobně můžeme postupovat při výrobě sojového tvarohu – tofu (viz vegetariánské kuchařky).
Úprava kořenové zeleniny mléčným kvašením (jak získat cenné vitamíny a mléčné bakterie) – v dnešní době se používá názvu „pickles”. Je to jednoduchá příprava zeleniny, kterou nazývám vitaminovou bombou. Je to určené především na zimní měsíce. Využijme dostatek kořenové zeleniny a kombinací několika druhů. Přidáváme i zelí či jiné druhy zeleniny. Vytvoříme si rychlokvašenou pochoutku. Stačí nakrouhat zeleninu, zalít převařenou osolenou vodou a ochutit kořením podle libosti. Napěchovat do sklenice a zatížit. Zeleninu musí vždy o dva centimetry přesahovat tekutina. Po dvou dnech máme již kvašenou zeleninu. Bakterie mléčného kvašení žijí na sliznicích našich vnitřních orgánů. Ovšem toxické prostředí, ve kterém žijeme je velmi narušuje. Mi ho tímto jednoduchým a zdravým pokrmem dostaneme opět do rovnováhy. Makrobiotika tuto pochoutku servíruje ke každému plnohodnotnému jídlu. Recepty naleznete u Chourové, Lužné, Zerzána a Strnadelové.
Co asi nevíte o našich bobulovinách. Třešeň: obsahuje červené antokyanidy, tedy utišující látky s protizánětlivými účinky. Jahody: bohaté na vitamin C, mladé lístky jahodníku můžeme sbírat celé léto a jsou vhodné do čajů i salátů. Ostružiny a maliny: jsou příbuzné plodiny, které jsou bohaté na vitamín E a kyselinu elegovou, která má protirakovinné účinky. Sbíráme nejen plody, ale také lístky, které jsou výborné do čajů i salátů. Rakytník: bohatý na betakarotén, vitaminy C, E, B. Ostružiník moruška: příbuzný s maliníkem a ostružiníkem, plody mají i ten samý obsah a mimo jiné i betakarotén a vit. C. Šípky: rostou divoce téměř všude, na sběr si vybíráme čisté prostředí, jsou bohaté především na vitamín C, betakarotén vápník, draslík, hořčík a železo. Jsou vhodné do polévek, čajů, omáček, kaší ale i musli. Většina bobulovin se skvěle hodí do posilujících nápojů. Lépe je plodiny sušit a zahříváním jim dodávat energii. Mražení ubírá na obsahu prospěšných látek a dodává špatnou energii i pro naše tělo.
V dalším díle opět o náhradách běžné stravy a výhodách vegetariánství. Řeč bude o semenech, ořechách, dalším druhu ovoce a zeleniny a o houbách.

Autor: Mgr. et Bc. Martina Součková

Zdroj informací: A. Michalová. Česká biokuchařka. Fontána 2001, J. Hofhanzlová. Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky. Alternativa 2002, R. Uhrin. Vegetariánská biokuchařka. Country life 2003, I. Chourová. Makrobiotická kuchařka. Vyšehrad 2000, V. Strnadelová aj. Zerzán. Radost z jídla. Anag 2005, P. Momčilová. Pavla vaří a peče zdravě – celozrnné vánoční pečivo. Medica Publishing 2003