Jóga jako lék na úzkosti a deprese

Je to oficiální, jóga prospívá psychickému zdraví. Prokázala to skupina vědců z Bostonské univerzity, podle níž lze jógu využít jako lék na úzkostné a depresivní poruchy.

O příznivém vlivu jógy na psychiku se hodně mluví. Ten, kdo jógu v praxi cvičí, jej pravděpodobně zná z vlastní zkušenosti. Co ale ostatní, kteří tuto zkušenost nemají? Na spirituální vysvětlení totiž řada lidí příliš neslyší.

Nikoho samozřejmě přesvědčovat nemusíte, jóga je vaše cesta a váš svět. Pokud ale chcete vašemu okolí argumentovat silněji, než „jen“ myšlenkami jogínské tradice staré stovky a tisíce let, tak pro vás máme dobrou zprávu – věda je na vaší straně. Pozitivní vliv jógy na lidskou mysl prokázala ve svých studiích skupina psychiatrů z Bostonské univerzity, a to poprvé již v roce 2007. V letech 2010 a 2012 pak tým svá zjištění dále rozvedl.

Ve svém pokusu z roku 2007 se tým vedený doktorem Chrisem Streeterem zaměřil na porovnávání dobrovolníků, kteří cvičili jógu, s kontrolní skupinou dobrovolníků, kteří měli za úkol jednoduše číst. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda cvičení jógy zvyšuje koncentraci neurotransmitteru GABA v mozku. Jedná se o neurotransmiter, který má sníženou koncentraci při některých poruchách nálady, například u depresivních a úzkostných poruch. Zvýšením aktivity neurotransmiteru GABA v mozku dochází ke stabilizaci pacienta a zlepšení duševního stavu, což v psychiatrii bývá běžně dosahováno předepsáním léků.
Pokus vědců nebyl nijak složitý, obě skupiny dobrovolníků měly za úkol po dobu jedné hodiny vykonávat předem určenou činnost, tedy buď cvičit jógu, nebo se věnovat čtení. Výsledek? Ti, kdo cvičili jógu, měli po cvičení o více než čtvrtinu zvýšenou hladinu GABA oproti stavu před cvičením. Skupina, která se věnovala čtení, žádnou změnu v koncentraci měřeného neurotransmiteru nezaznamenala.

V roce 2010 provedl stejný tým navazující studii, kde se snažil ověřit, zda je nárůst koncentrace GABA výsledkem jakékoliv fyzické aktivity, nebo je specifický pro jógu. Jako činnost pro kontrolní skupinu dobrovolníků byla vybrána obyčejná chůze, a to při rychlosti, která se metabolickou náročností (množstvím vydané energie) shodovala s cvičením jógy. Po dobu 12 týdnů vědci obě skupiny sledovali před cvičením, po něm, i v průběhu celého dne, a zaznamenávali stav dobrovolníků a hladinu GABA v jejich krvi.
Druhý výzkum prokázal, že jóga měla na hladinu neurotransmiteru významně silnější vliv než chůze, a příznivěji ovlivňovala i náladu. Vědci dokonce výzkum uzavřeli s tím, že je žádoucí možnosti alternativního využití jógy při léčení depresí a úzkostí i nadále zkoumat. Tým také později, v roce 2012, přišel s vysvětlením pozitivních efektů jógy. Té mimo jiné přisoudil schopnost snížit stresovou reakci organismu a srovnat aktivitu nervové soustavy do optimálního stavu.

Jinými slovy, pokud trpíte stresem, podle uznávaných amerických psychiatrů vám pomůže právě jóga.

Až se tedy budete bavit s někým, kdo o přínosech jógy pro psychiku pochybuje, klidně se odkažte na vědu. Vzpomeňte si na doktora Streetera a o argumenty jistě nebudete mít nouzi. Protože o přínosech jógy pro lidskou psychiku už nepochybují ani psychiatři z předních světových univerzit.