Historie Ashtanga jógy

Yogaḥ-cittavṛtti-nirodahaḥ. Jóga je zastavení pohybů mysli. Takto popisuje jógu dílo Yoga Sūtra od Patanjaliho, a dodnes je to podle mě nejpřesnější definice jógy. Samozřejmě, slovo “Yoga” známe všichni jako “spojení” a je to myšleno jako spojení těla, mysli a duše. Definici je však mnoho, ale vyberu ještě jednu, stejně výstižnou. Jóga je pohyb z jednoho bodu do druhého, vyššího. Transformace.

Původ jógy není úplně doslova v Indii, jak si mnoho lidí myslí. První zmínky o ní pocházejí od starověké civilizace, která žila v údolí řeky Indus a dnes již vyschlé řeky Sarasvatí (území dnešního Pákistánu až části Iránu, Afghánistánu a Indie). Nejstarší dochované zmínky o této civilizaci pocházejí z období kolem roku 6000 př.nl (některé zdroje uvádějí i mnohem více), ale její rozkvět byl kolem roku 3000 př.nl a později. Zanechala po sobě impozantní ruiny svých měst, a řadu rytin v kamenech, mezi nimiž se našly i rytiny jógových pozic.

Po tom, co řeka Sarasvatí vyschla a život celé civilizace už v údolí nebyl nadále možný, začala se postupně stěhovat na území dnešního Tibetu a Indie. Své učení “vědy” o józe si vzali s sebou. Tak se jóga začala vyvíjet samostatně v obou oblastech. I když jsou oba směry velmi podobné. V Indii se ubírala jóga spíše cestou meditace a učení – předávání učení způsobem demonstrace – předvádění a zároveň slovního vysvětlení jógy učitele svým žákům. V Tibetu však šlo kromě meditace navíc o práci s myslí a energií (“cíle” neviditelné jinými) ve spojení s výraznými očistnými a energizujícími tělesnými cvičeními – praxí ásany a také jako v Indii i dýchacími technikami. Tibetské linie jógy se tisíciletí předávaly striktně formou Parampara – liniovou tradicí z učitele na žáka (též zažité v některých tradičních školách v Indii), ale zde učitelé jógovou praxi svým žákům nedemonstrovali, ale učili ji výhradně slovně a rukama (řekněme to laicky, svýma rukama “poskládali” žáky do pozic aby získali empirický vjem jógové praxe). Výsledkem mělo být také dosahování mentálních sil a cílů. Mentální i fyzická transformace.

Jsou známy případy, kdy tyto schopnosti označuje dnešní věda za paranormální (paranormální efekty jógy “siddhi” jsou popisovány i v díle Yoga Sūtra). Jedním z dnes nejznámějších příkladů je učení Tummy, kdy si praktikanti dokážou jen pomocí mysli ve stavu meditace zvyšovat tělesnou teplotu.

(Jen pro zajímavost, výsledky některých meditačních a jógových praktik a transformace se dají dnes vysvětlit poměrně novým vědním oborem – kvantovou fyzikou. Předkem této vědy byla alchymie – věda o transformaci, která byla podkladem takzvané starověké “magie” a naopak poznatky o transformaci z pohledu alchymie lze vysvětlit / nastínit proces transformace pomocí jógových umění. Kvantová fyzika se mj. zabývá síle myšlenek, tocích energie, působení světla, vibrací, zvukových frekvencí apod. na lidský organismus a mysl.)

Za nejznámější Indické školy jógy jsou dnes pravděpodobně považovány takzvaná Hatha jóga, Sivananda jóga a podobně. Tibetské školy jógy se držely a nadále se drží často v tajnosti a stále se učí výhradně z učitele na žáka. Nepíší se o nich knihy ani žádné obecné zmínky o jejich technikách. Existují často jen v paměti učitelů, případně zapsané sanskrtem ve starověkých spisech a jsou předávány jako “poklad” od učitele žákovi. Před čínskou invazí do Tibetu byly tibetské jógy určeny pro mnichy žijící v jeskyních a každý z nich byl mistrem ve více než jen jednomu umění jógy. Číňané však mnoho tibetských obyvatel spolu s mnichy pozabíjeli nebo uvěznili. Tím se bohužel některé staré systémy ztratily do nenávratna.

Nebylo to tak dávno, něco po roce 1900, kdy se jeden z těchto systémů hatha jógy naučil a z Tibetu přinesl do Indie Sri T. Krishnamacharya. Naučil se ho spolu s jinými technikami po několika letech studia v jeskyni na úpatí hory Kaliash od gurua Yogashwera Rama Mohan Brahmachari. A právě on dostal se svým praktickým učením i legendární, tisíce let starý textový dokument, psaný v sanskrtu na svázaných banánových listech – Yoga Korunta. Tento dokument ještě roky studoval, přepisoval a podle něj praktikoval a učil (kromě jiných technik). Toto učení nazval podle jiného starověkého díla – Yoga Sūtra.. Dal mu jméno Aṡṭāṅga yoga [Aštanga jóga]. Nazval tento systém proto podle tohoto spisu, protože obě díla, i Yoga Korunta i Yoga Sūtra, popisují jeden a tentýž systém transformace těla, mysli a ducha za pomoci jógy.

Tuto tradici jógové praxe a filozofie učil svého žáka Sri K. Pattabhi Joise, který ji dále učil své žáky. Je to právě jméno Pattabhi Jois, a.k.a. Guruji, které je spojováno s Ashtanga jógou. On založil v Indii ve městě Mysore svou školu “Ashtanga Yoga Research Institute”. Jelikož Guruji založil první oficiální místo kde se tento systém jógy učil, bylo a stále je mu připisován původ tohoto stylu jógy, i když celý život zdůrazňoval, že on učí jen to, co ho naučil jeho učitel.

První západní cestovatelé se od Gurujiho tuto metodu jógy naučili v 70. letech minulého století. Od té doby se raketovou rychlostí rozletěla do celého světa. Za krátkou dobu se roznesla na velké území, ale daní za tuto rychlost je obrovské nepochopení této tradice. Její míchání s jinými systémy jógy a tedy naprosto zničení jejího konceptu a opravdových benefitů, mis interpretace její filozofie, techniky a metody, ale co hůř, je považována za něco, čím rozhodně není. Je to možná zarážející, ale najít Ashtanga jógu učenou v její pravé a tradiční formě je dnes unikát. Dovolím si tak tvrdit, protože moje učitelka, Nancy Gilgoff, byla “TA” první západní žena, první dáma, která byla tento systém jógové praxe naučena od Gurujiho v jeho pravé a ničím neposkvrněné formě.

Jelikož Guruji tehdy nevěděl ani slovo anglicky, nebyly knihy na toto téma, YouTube ani internet, celou tuto techniku ji naučil doslova vlastníma rukama. Tím jí umožnil pochopit tento systém takový, jaký má být – nekonečná technika brousící vědomí a poznání do nejvyššího lesku, systém dokonalé meditace, systém práce s toky energie (praní) v těle a také fyzická praxi s neuvěřitelnými benefity pro tělo. Systém, který přináší opravdovou rovnováhu mysli, duše a těla v “jednom balení”.

Před tím, než Guruji odešel na onen svět, se ho Nancy zeptala, jak má jógu učit ona. Odpověděl jí, že má učit přesně tak, jak to učil on ji. A tak to i učí. A tak to učím i já. A samozřejmě se ji stále od ní učím. Proto mi dovolte popsat Vám Ashtanga jógu takovou, jaká je v hloubi své tradice a poukázat na směr, jak by měla být chápána.

Než začnu popisovat cokoliv jiného, chci připomenout pouze jeden fakt, který se týká čistě jména tohoto systému. Jmenuje se Ashtanga yoga, můžete ho najít napsaný ve formách Aštanga yoga, Ashtnaga yoga, Asthanga yoga, ale podle tradice neexistuje nic, co se jmenuje “Ashtanga Vinyasa Yoga”. Je to čistě Ashtanga yoga. I když Vinyasa je naprosto klíčová pro tento systém jógy, není součástí jejího názvu. Neexistuje ani žádná odnož Aštanga jógy, která by tento prvek v názvu používala. Tato metoda jógy je jedna – je to soubor praxe, pravidel, sekvencí a disciplíny. Není nic mezi.

Pokud se někdo rozhodne jakkoli pravidla tohoto systému pozměnit nebo něco z něj vynechat, ať už na fyzické nebo duchovní (mentální) úrovni, nesmí ho více označovat jako Ashtanga jóga. To je jedno z pravidel tradice. Kombinaci “Ashtanga Vinyasa Yoga” Guruji nikdy nepoužil a celý život lidí opravoval, že nic takového neexistuje. Stejně to dělá jeho vnuk Sharath, syn Manju, i všichni “oldschool-ový” učitelé. Je to výplod moderní doby a pravděpodobně marketingu, kdy slovo “Vinyasa” (známé z Vinyasa yoga, Vini-yoga, …) bylo známější jako “Ashtanga Yoga” a proto si to někdo přidal do názvu, aby to působilo aktraktivněji. Mimochodem, ani na oficiálních stránkách například www.kpjayi.org nenajdete název ve spojení “Ashtanga Vinyasa Yoga”.

Vzpomínal jsem dva, z pohledu Ashtanga jógy historicky významné písemné zdroje – Yoga Korunta a Yoga Sūtra. Yoga Korunta bylo dílo, které napsal Rsi Vāmana, které je odhadováno na stáří cca 5000 let a po tato dlouhá staletí mělo být předáváno z generace na generaci. Tento spis popisoval systém sérií – sekvencí ásany a principů jejich praktikování. Měl ho zdědit Sri T. Krishnamacharya při odchodu z Tibetu. Po letech studia ve výrazně jiném klimatickém podnebí a díky dalším vlivům se toto původní dílo mělo znehodnotit a proto je dnes považováno spíše za legendu. Jeho obsah však dále žije v učení Ashtanga jógy. Jestli opravdu existovalo nebo ne, není podstatné, efekt této jógové praxe je tak silný a zjevný, že je vlastně jedno, jestli je starý nebo ne. Je však tak komplexní a promyšlený, že asi těžko by ho byl někdo schopen vymyslet za jednu nebo dvě generace.

Druhé dílo je Yoga Sūtra (rovněž Patanjala Yoga Darśana) od Rsi Patanjaliho (400 až 200 př.nl), který sice obsah svého díla nevymyslel, ale jako první ho napsal ve slovech. Do té doby se Sutry předávaly pouze slovně. Popsal celý proces působení jógy a jejích složek na člověka, jeho tělo, ale hlavně mysl a následnou transformaci. Popsal osm (aṡṭau [aštó]) bodů / krků / končetin / stupňů (āṅga [anga]) jógy. Podle nich dostala své jméno i Ashtanga jóga, protože ve své praxi, metodě všechny tyto složky rovnoměrně vždy využívá.

Existují různé názory že Ashtanga jóga byla vymyšlena pro vojáky, mladé chlapce, atlety, gymnasty,… Toto mohl říct jen někdo, kdo Ashtanga jógu nikdy neprovozoval, někdo, kdo jen viděl pozice z tohoto systému jógy a nikdy nehledal, co se skrývá za nimi, nebo ji praktikoval nesprávné a tedy mu její pointa prostě unikla a nikdy ji nepochopil – což se může docela snadno stát. Také je možné, že je považována za nový systém jógy, protože ne každý si uvědomuje, že se tisíciletí ukrývala v Tibetu a do Indie se dostala pouze v minulém století. Existují i domněnky, že Surya Namaskar neboli pozdravy slunci, vymyslel někdo v minulém století. Pozdravy slunci používané v metodě Ashtanga jógy (9 a 17 vinyás) mají však kořeny v nejstarších védické textech Rgvédy [Rgvéda 8000 p.nl] a Yajurveda [Jajurvéda], které popisují jejich metodu a benefity. Surya Namaskar byly stejně vždy součástí Indické kultury.

Po vymezení si historie a pár základních faktů přejděme na popis samotné metody Ashtanga jógy. Už jsem zmiňoval, že slovo Ashtanga je spojeno ze dvou slov – Astau – osm a Anga – končetin. V překladu se častěji používá místo slova “končetin či údů” slovo “stupňů”. Svým způsobem je tam i jistá posloupnost, kde jeden krok vede k dalšímu, ale je nezbytné je praktikovat všechny spolu. Nedá se jeden z nich vynechat nebo obejít. Končetina je myslím výstižnější název. Je to jako končetiny člověka. Nelze posilovat pouze jedna ruka nebo jen jedna noha a čekat, že výsledkem bude rovnováha. Třeba posilovat všechny a to stejně. Je jasné, že jsou věci, praktiky, cvičení, které předcházejí jiné, pokročilejší, ale stále je třeba pracovat na všech bodech, aby byl celek v rovnováze. A tak je to i končetinami jógy. Jóga má přinést rovnováhu na všech úrovních.

Yama, Niyama (doporučení chování), āsana (fyzické pozice), prāṇāyāma (dýchací techniky), pratyāhāra (kontrola smyslů), dhāraṇā (koncentrace), dhyāna (meditace), samādhi. Toto jsou končetiny Ashtanga jógy tak, jak je popisuje Yoga Sūtra tak, jak jsou dodnes praktikované jako komplexní metoda této jógové tradice.

A každá z končetin se postupně vyvíjí a roste. Představíme si je v dalších článcích.

 

 

Komentáře (0)